Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Já už budu hodný II

18. 04. 2017 22:22:24
Hrozně jsem se těšil, že mi dnes přijde dopis od Petry, ale bohužel nepřišlo nic. Nijak zvlášť jsem to však neprožíval. Začal jsem si číst knížku s názvem Nejbližší, kterou si přečetla právě moje Peťulka. Je to pohled z druhé...

13.5.2016 - deník

...strany, pohled a příběh manželky alkoholika a toxikomana. Vypráví svůj život vedle něho. Vypráví, jak se proměňoval on a jak si časem všimla, i ona. Velmi dobře popisuje devastaci normálního soužití dvou láskou spojených bytostí a syrově vykresluje realitu metamorfózy, která je živená nadměrným užíváním chlastu, koksu a léků.
Tady mi začalo pořádně docházet, jak dokonale jsem manipuloval s Petruškou a dalším okolím. Taky fakt, že ona začala často upravovat skutečnost a to navzdory její upřímné a čisté povaze. Zatajovala skutečnosti kolem mě, trosky, ochlasty, sobce, netvora..... Lhala proti své vůli. Proč? Aby mě bránila? Aby bránila a chránila sebe? Nebo prostě protože se styděla za partnera alkoholika?
Myslím, že to nejspíš nevěděla.

14.5.2016 - deník

Ráno jsem se probudil celkem svěží a s normální, neutrální náladou. Proběhla tradiční komunita, kde jsem ten dav nás bláznů musel hodit trochu do latě a nastavit přísnější metr, protože si tu každý začal dělat co chtěl.
Vrátil jsem se do pokoje a uvědomil jsem si ten automatický pohyb ruky sahající po madle šuplíku, který měl ukrývat mobil. Chtěl jsem se podívat co mi píše moje láska, ta kotva v rozbouřeným moři mého současného života. Jasně! Mobil je samozřejmě zamčený na sesterně a vzkaz v láhvi se odkládá na neurčito. Trklo mě, že posledních pár dní mám tuhle automatickou reakci ruky na denním pořádku společně s myšlenkou a pocitem těšení se na nové zprávy od Peťule.
Nic z toho, nech si zajít chuť. Jsi zavřenej a odříznutej od okolí z důvodů, který jsou zcela zřejmý. Pauzu potřebovali i lidi kolem mě, dával jsem jim slušně zabrat. Začínám pochybovat o udržitelnosti vztahu. Ptám se zda to je ještě láska a nebo spíš soucit.
Udělalo se mi dost smutno. Nebyla to deprese. Nebylo to něco, z čeho bych se šel ožrat. Byl to čistý střízlivý pocit smutku, absence teplé něžné ruky. Fyzicky nevinný kontakt s vonící bytostí, která mě má ráda.
Přišlo odpoledne a půl hodiny před koncem návštěv se ve dveřích objevila moje milovaná sestra Dita. Ta malá blonďatá, často vzteklá, ale vždy chápající a zachraňující sestřička. Objal jsem ji a nechtěl pustit, bylo mi v tu chvíli nádherně, čas se zastavil a střed vesmíru byl v tu chvíli přesně mezi námi. Najednou jsem nebyl pacient v blázinci. Byl jsem to zase já, Ondřej.
Tech třicet minut s Ditou mi dalo tolik energie, důvodů a motivace, které není možné nacenit. Bylo to nenacenitelné, nádherné. Byl jsem po strašně dlouhý době doopravdy šťastnej.


Autor: Ondřej Hartmann | úterý 18.4.2017 22:22 | karma článku: 6.03 | přečteno: 162x

Další články blogera

Ondřej Hartmann

Já už budu hodný

Život plyne, věci okolo mě se nijak nezměnily a pokud se mi to jeví jinak, je to tím, že jsem se změnil já sám. Změnil jsem se k lepšímu a nebo k horšímu? V tuhle chvíli vím jen tolik, změnil jsem....

3.4.2017 v 22:20 | Karma článku: 6.42 | Přečteno: 163 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Dana Adámková

Takové normální klábosení

Je fajn, když se člověk může zasmát i sám sobě. Někdy se sám sobě diví, co vypustil z pusy. Při kávě se probere kde co. Roztomilé vzpomínky dnešního sedánku zkusím napsat.

23.10.2017 v 12:09 | Karma článku: 14.59 | Přečteno: 222 | Diskuse

Martina Pixová

Až naprší a uschne

Bylo to tu a je to tu zas. Plískanice. Déšť. Vítr. Zima. Tma. Teplý svršek přes sebe člověk vždycky nějaký přetáhne, ale jak se obout do sloty? Ve městě! Má člověk dbát na trendy a ničit si obuv nebo jsou ve městě gumáky povoleny?

22.10.2017 v 21:55 | Karma článku: 7.27 | Přečteno: 176 | Diskuse

Miroslav Olšák

Zážitky z kontaktní kampaně

Letos jsem se tak angažoval v kontaktní kampani za Svobodné. Jak to vypadá očima takového "rozdávače letáků"? A co říkali lidé, kteří se s námi dali do řeči?

22.10.2017 v 19:51 | Karma článku: 14.16 | Přečteno: 427 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Ani ve stáří nerezignujte na sex

To mi radí jeden z mnohých letáčků v ambulantní čekárně. Ten usmívající se pán na prospektu, v bílém plášti a s nepostradatelným stetoskopem kolem krku asi neví, že mám úplně jiný starosti.

22.10.2017 v 17:13 | Karma článku: 27.30 | Přečteno: 1071 | Diskuse

Jan Jílek

Podzim podzim přichází

Podzim přichází a s ním i podzimní počasí a smutky. Oznámila mi má sestra, že zemřel její první muž, táta jediné mé neteře. Tak už to v životě chodí. Rodíme se, umíráme.

22.10.2017 v 13:45 | Karma článku: 12.79 | Přečteno: 318 | Diskuse
Počet článků 2 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 162

Jsem jeden z mnoha obyvatel Země. Takže unikát, jako každý jeden z Vás. Testuji, zda mé liberální smyšlení dokáži uplatnit na sobě v realitě života...



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.